Posedmé byla v tomto roce udělena Cena Kelag od publika, jejíž dotace činí poprvé 6.000 eur. Publikum se vyslovilo s převážnou většinou hlasů pro text Tilmana Rammstedta.

Udělení této ceny proběhlo jako vždy nezávisle na udělení ostatních cen. Vítěz Ceny I.Bachmannové tak mohl získat i Cenu publika.

Rammstedt obdržel téměř 20 procent odevzdaných hlasů. Na druhém místě skončil Martin von Arndt s něco málo nad 13 procenty hlasů. Třetí místo obsadil Anette Selg s výsledkem okolo 12 procenty odevzdaných hlasů.

Každý uživatel mohl odevzdat jeden hlas. Platné byly jen ty hlasy, které obsahovaly i odůvodnění volby jednotlivého autora.

Ředitel představenstva společnosti Kelag Armin Wiersma předal Cenu publika Tilman Rammstedtovi.

Důvody pro Rammstedta

Uživatelé, kteří hlasovali pro text Rammstedta, podali mimo jiné následující odůvodnění své volby:

• Autor je výjimečný. Není z něj cítit studium germanistiky a nekrouží kolem vlastního ega (což je dle mého názoru častý problém této soutěže). Navíc je text humorný a daří se mu sloučit lehkost s hloubkou, je přímý, má duši a žije.
• Text je velmi dobře strukturovaný, senzačně vtipný, prostě "shortstory par excellence".
• Protože neudělal nic špatně a rozesmál publikum.
• Ačkoli na mě více zapůsobil jiný text (Mohafez), jsem pro více humoru v německy psané literatuře - pokud se ale nepředstavuje tak bezhlavě jako na leckterém jevišti autorského čtení či na komediálních představeních.
• Tento vysoce vtipný text musí prostě zvítězit. Nemůže stále jen vyhrávat "reptající próza" nýbrž jazykově povedený text.
• Tilman Rammstedt dokázal s jazykovou brilancí a spojením humoru a tragiky znázornit generační konflikt tak přesně, že jeho postava dědečka zůstane snad navždy nezapomenutelná.