"Velmi vtipný" a "brilantní" text
"Der Kaiser von China" byl název velmi vtipného textu od Tilmana Rammstedta o jednorukém dědovi, který se vydá autem na cestu do Číny, kde hodlá zemřít. Nejen publikum bylo nadšené.
"Neúsporný ale velmi vtipný, prostě úžasný"
"Místy chce autor až moc a text je neúsporný, ale přesto velice vtipný a prostě úžasný," hodnotil Klaus Nüchtern. "Der Kaiser von China" prý zachází s pointami až "rozhazovačně", přesto má příběh i vážné pozadí.
"Tento hodinový stroj se časem opotřebuje"
"Pěkné na poslech", řekl Alain Claude Sulzer. Problémy tohoto "fascinujícího" dědečka viděl spíše na obsahové úrovni: "Textu chybí válečná minulost dědy" (Tady se ale Sulzer mýlil, jak později zjistili jeho kolegové). Navíc prý není u tří manželek velmi "přesvědčivé", že by se protagonista nikdy nedostal z Německa. "Tento hodinový stroj se časem opotřebuje", dodal Sulzer.
"Brilantní text"
Podle Ijoma Mangolda se jedná o brilantní text. Pochválil skutečnost, že "tlustá hmota textu" ke konci přibrzdí a ponechá i prázdná místo.
Pozitivní verdikt s omezením
Burkhard Spinnen se přidal k pozitivní kritice textu a upozornil na fakt, že jsou všechny motivy a postavy textu již všeobecně známé: "Text je sice výtečně komponován a představuje virtuózní směs, ale co může k počtu svých jednotlivých částí ještě dodat?" ptal se Spinnen.
Daniela Strigl na tomto místě ale odporovala: Tyto bláznivé postavy se přehoupnou do surreality. Provedení textu tak oplývá velkým uměním a ve svém slovanském humoru má něco velice specifického.
Andre Heiz prohlásil, že autor zde používá "humor jako terapii" a svou výborně provedenou muzikalitou působí text opravdu dobře.
März ostře kritizovala předsedu poroty
Ursula März se pustila do kritiky svého kolegy Spinnena: "Vždy, když se tu objeví text s enormní lehkostí a krásným jazykem, při němž se čtenář navíc upřímně zasměje, přijde okamžitě moment, kdy je postaven do pozice "podezřelého" textu," řekla März.
Spinnen ukázal "žlutou kartu"
"Faul Ursuly März" prohlásil poté Burkhard Spinnen a ukázal ji "žlutou kartu". Musí být přece povoleno zpochybnit evidenci vlastních reakcí. "Text se časem dostává do šikmé polohy, protože v něm na sebe autor lepí víc a víc," dodal předseda poroty.
Text od Tilmana Rammstedta