Za "předchůdce" Kursu literatury lze považovat literární stipendia a literární ceny společnosti Bertelsmann, které byly udělovány v rámci Dnů literatury německy mluvících zemí v letech 1993 až 1996.

Projekt s nakladatelstvím Bertelsmann

Kurs literatury vznikl po iniciativě dřívější kulturní referentky společnosti Bertelsmann Karin Grafové jako společný projekt pořadatelů a společnosti Bertelsmann Buch AG (dnes: Random House).

První dva Kursy literatury uspořádaly v letech 1997 a 1998 Karin Graf a její spolupracovnice Elisabeth Stein ve spolupráci s Doris Moser (organizace Dnů literatury německy mluvících zemí 1997 až 2001).

Po odstoupení koncernu ("Bertelsmann sagt Servus", Abendzeitung, Mnichov) z projektu, tedy od roku 1999, je za organizaci zodpovědné Literární museum Roberta Musila (Robert-Musil-Literatur-Museum) jako zařízení kulturního oddělení hlavního města Korutan Klagenfurtu.

Kontaktní osoba je Heimo Strempfl. Od listopadu 1997 je v Klagenfurtu pro akce Kursu literatury k dispozici budova Musil Haus, na jehož rekonstrukci vydalo město více než dvacet milionů šilinků.

Směr literárního provozu

Pódiové diskuse v rámci Kursu literatury mají sloužit "určení směru" literárního provozu, popisu a analýze aktuálních tendencí. Tématy budou například:

• 1998: Trhy a názory. Účastníci: Barbara Stang (nakladatelství Aufbau), Volker Neumann (Bertelsmann Buch AG), Gerhard Ruiss, (IG Autoren), Thomas Wohlfahrt (Literární dílna Berlín) a K.D. Wolff (stroemfeld/nakladatelství Roter Stern). Cesty literární kritiky. Účastníci: Andreas Isenschmid (Tagesanzeiger Zürich), Andrea Köhler (Neue Zürcher Zeitung), Sigrid Löffler (dříve Die Zeit, dnes: Literaturen), Klaus Nüchtern (Falter/Vídeň), Denis Scheck (Deutschlandradio Köln), Gustav Seibt (Berliner Zeitung).
• 1999: Literatura v internetu - konec literatury? Účastníci: spisovatel Walter Grond, Iris Radisch (Die Zeit), mediální teoretici Martin Burckhardt a Gerald Giesecke (ZDF).
• 2000: Literatura a politika. Účastníci: spisovatelky a spisovatelé Milo Dor, Eva Demski, Norbert Niemann a Hugo Loetscher.
• 2001: Klagenfurt a žádný konec - literatura a veřejnost podle příkladu Ceny I.Bachmannové. Účastníci: Klaus Amann (šéf Institutu Roberta Musila), Karin Graf (literární agentka, Graf&Graf), spisovatelé Reto Hänny, Thomas Hettche a Uwe Wittstock (Die Welt). Moderátor diskusí je od roku 1999 Gert Scobel (3sat).

Pódiová diskuse jako spojovací prvek

Pódiová diskuse převzala časem "funkci spojky" mezi Kursem literatury a zahajovací ceremonií Ceny I.Bachmannové.

Účastníci Kursu literatury si váží možnosti sledovat literární provoz v Klagenfurtu až do udělení Ceny I.Bachmannové z bezprostřední blízkosti, jak dokazuje následující úryvek z reportáže Eleonory Hummelové pro časopis "Federwelt" (srpen/září 2001):

"Po zahájení literární soutěže se pro stipendiáty vyskytly při večerních akcí v divadle ORF a v klagenfurtském Stadthausu příležitosti diskuse s členy poroty, autory, lektory a agenty. Velkou výhodou pro osobní kontakty byla nenucená atmosféra, tak vzdálená od obvykle hektického dění na knižních veletrzích. Leckterý účastník kursu literatury odjel domů s agentskou smlouvou či dokonce nabídkou od nakladatelství v kapse."

Z celé řady nabídek pro účastníky Kursu literatury vzniklo časem celé množství konkrétních knižních publikací u renomovaných nakladatelství. V neposlední řadě z tohoto důvodu je klagenfurtský Kurs literatury podle článku literárního ktitika Thomase Krafta v časopise Neue deutsche Literatur (Č. 2/2000) vedle workshopů Berlínského literárního kolokvia, soutěže "Open mike" Berlínské literární dílny a semínáří "textwerk" Literárního domu Mnichov "vhodnou platformou pro protlačení vlastních textů a upoutání pozornosti na sebe sama jako autora".

"Žádná kompatibilní továrna na básníky"

Za velmi plodné označila diskuse v průběhu kursu literatury Sabine Wen-Ching Wang v článku pro noviny Schweizer Wochenzeitung (WOZ, dne 8. července 1999). Dozvěděla se spoustu věcí o silných stránkách a slabinách své práce, musí si teď ale udělat ve všem pořádek, aby zjistila, které části kritiky příjme a jakým způsobem je aplikuje do své práce. Wang vyzdvihla i pocit sounáležitosti mezi účastníky Kursu literatury: večer se většinou setkali v rakousko-slovinském lokálu 'Bier-Jockel' a diskutovali o zkušenostech v oblasti literatury, o stipendiích, o problémech při psaní a někdy i o obsahu a tématu vlastní práce.

Spisovatelka Eva Demski, tutorka při prvním Kursu literatury, vyzdvihla ve své bilanci prvního Kursu literatury skutečnost, že se u této akce nejedná o žádnou kompatibilní továrnu na básníky, ale o klidný a soustředěný pokus informovat se o produkci a zprostředkování literatury a diskutovat o vlastním textu s tutory a tutorkamy.

Budoucí naděje literatury

Účastníky dosavadních klagenfurtských Kursů literatury lze dnes označit buď za již etablované autory na literární scéně nebo za jména, s kterými jsou spojeny velké naděje do budoucnosti pro německy psanou literaturu.

Někteří z nich se později samozřejmě také ucházeli o Cenu I.Bachmannové. Například Timm Staffel (Nun bin ich offiziell und seriös geworden..., Berliner Morgenpost, 1998) nebo Terézia Mora, která získala toto ocenění je rok poté, co se zúčastnila kursu literatury (1999).