Poprvé ve dvanáctileté historii Literárního kursu byl výběr texů přenechán samotným tutorům. Překvapujícím zjištěním je, že sedm z devíti vybraných stipendiátů navštěvuje školy tvůrčího psaní. Je tedy možné se spisovatelství naučit?

Běžný jev všude na světě: "Creative Writing"

Na rozdíl od anglický mluvících zemí, kde je nabídka kursů tvůrčího psani (Creative Writing) zcela běžným jevem, patří takzvané školy tvůrčího psaní či studijní kursy literatury v německy mluvících zemích stále ještě k výjimkám. Zatímco se návštěvě vysoké školy výtvarným umělcem nikdo nepodiví, vyvolává studium spisovatelství  či tvůrčího psaní jen údiv. "Být autorem", to má pro většinu lidí co společného s posláním, a méně se zaměstnáním.

Účastníci 12. ročníku Klagenfurtského literárního kursu

130 anonymizovaných textů

Tři tutoři letošního literárního kursu - Ferdinand Schmatz, Inka Parei a Frederike Kretzen - vybýrali v tomto roce z téměř 130 anonymizovaných zaslaných textů. Výsledek: velká část stipendiátů navštěvuje literární ústavy v Lipsku a Hildesheimu.

To vede samozřejmě k otázce, zda je možné "naučit se" být spisovatelem, a zda je povolání spisovatele zaměstnáním jako každé jiné? Jaký dopad má studium literatury či tvůrčího psaní na kvalitu literárních textů? Je dnes úspěch autora spíše závislý na správném "vzdělání" dle požadavků literárního trhu?

"Továrny na básníky"

Zdá se, že pro mladé autory je čím dál těžší neztratit se v "jednotné kaši" literárního trhu a zachovat si samostatnost a jedinečnost. Literární subverzivita je trumf.

Zkušenost z posledních let totiž tutory naučila, že zběhlost, jež mladí autoři studiem literatury či tvůrčího psaní získají, doprovází určitá nivelizace jejich textů. Často chybí osobní tón. Porota se proto staví k "továrnám na básníky" spíše ambivalentně až skepticky.

Organizátoři a členové poroty Literárního kursu: Inka Parei, Friederike Kretzen, moderátorka Elisabeth Heydeck, Ferdinand Schmatz, Heimo Strempfl (Musilmuseum) a městský kulturní rada Albert Gunzer.

Známky "profesionalizace"

V každém případě je studium literatury či tvůrčího psaní doprovázeno určitou "profesionalizací" autorů. Pro stipendiáty znamená kurs vedle získané veřejnosti pro vlastní literární tvorbu především progresivní práci na vlastním textu.

Cílem je "klást otázky na literaturu" a "výrazněji vypracovat poetický princip textů". Členové poroty jsou při tom v pozici zkušenějších kolegů básníků a poradců, a nezasahují regulativně do jednotlivých textů.

Passé: "Chudý básník" Carl Spitzwega

"Jakým směrem se vydá literatura v roce 2008, lze jen těžko předpovídat." Tendence v určitých literárních stylech či tématech nejsou podle názoru členů poroty jasně identifikovatelné. Jisté je v tomto roce v souvislosti s texty jen, že literární experiment hry s jazykem je nenávratně pryč.

Závěr: Naučit se techniky psaní je možné, ale samotné psaní nikoliv. Od představy "chudého básníka" ve smyslu Carl Spitzwega se budeme muset vzhledem k mladé německé literatuře jednou provždy rozloučit.

Barbara Frank